|
|
Analýza složení pitného režimu u studentů vysokých škol v SR (UPŠJ v Košiciach)
PEŠKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce mapuje analýzu pitného režimu u studentů Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Prostřednictvím dotazníkového šetření byla získána data, která byla následně zpracovávána. Šetření se zúčastnili všichni studenti dané univerzity. V první kapitole teoretické části diplomové práce se pojednává o pitném režimu. Ve druhé kapitole je popsána voda, její kvalita, funkce a metabolismus. Dále jsou zde popsány balené vody, ovocné šťávy a iontové nápoje. Následující kapitoly pojednávají o mléku, kávě, čaji a alkoholických nápojích. Poslední, tedy sedmá kapitola, popisuje vylučovací soustavu. Zaměřuje se především na ledviny, močové cesty a moč. Výsledky výzkumu ukazují, že polovina studentů si myslí, že pitný režim nedodržuje, jelikož, podle nich, pijí až při pocitu žízně. Nicméně dle výsledku v otázce č. 2, více jak polovina studentů vypije denně potřebné množství tekutin a to pravidelně v průběhu dne. Nejvíce studenti pijí pitnou vodu z vodovodu, což je nejvhodnější tekutina pro pitný režim. 60 % dotazovaných studentů pije alkohol, a to převážně víno. 65 % studentů, tedy 272, pije kávu. Dle výsledků pijí převážně jeden šálek denně a to každodenně. Tato diplomová práce může posloužit k srovnání dalším výsledkům provedené na jiné vysoké škole.
|
|
|
Raný embryonální vývoj a morfogeneze vybraných orgánových soustav redií a cerkárií motolice Fascioloides magna.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Fascioloides magna je ve střední Evropě nepůvodní, veterinárně významný druh dvouhostitelské motolice využívající jako své definitivní hostitele zástupce čeledi Cervidae (jelenovití). Náhodně mohou být infikováni i jiné druhy přežvýkavců, například ovce domácí, tur domácí či koza domácí. Podobně jako u mnoha dalších druhů motolic hraje i v životním cyklu motolice F. magna klíčovou roli vývoj v mezihostitelském plži (Lymnaeidae). V této části vývoje se životní stádia - sporocysty a redie rozmnožují a produkují stádia nazývaná cerkárie. Ty jsou po encystaci ve vnějším prostředí infekční pro definitivního hostitele. Vývoj motolic v prvním mezihostiteli je předmětem výzkumu již od druhé poloviny 19. století, přičemž mnoho otázek souvisejících s touto problematikou zůstává stále nezodpovězených. K odhalení některých skutečností mechanismu rozmnožování motolice F. magna v mezihostiteli a ontogenetického vývoje redií a cerkárií prezentovaném na příkladech vybraných tělních soustav - svalové, nervové a vylučovací, by měla přispět i tato práce.
|
host ::
RSS.